Žena žijící 20 let s vlky bude přednášet v Česku

3. března 2012 v 16:16 | Grise Louve |  novinky
Dvacet let se padesátiletá Tanja Askaniová věnuje v Německu chovu vlků. Tyto podle chovatelky velmi inteligentní šelmy ji přijaly mezi sebe a návštěvníci německé zoo Wildpark Lüneburger Heide ji tak mohou vidět v přímém kontaktu s vlky. Vlčí žena, která dlouhodobě pracuje s bílými i šedými vlky, nyní zavítala do Česka, aby na několika místech alespoň prostřednictvím přednášek a projekcí představila svou práci a podělila se o své zkušenosti s chovem.
Lásku k přírodě prý Askaniová podědila po otci, který byl myslivec. Už od mala tak žena, která vyrůstala v Ostravě, měla kolem sebe spoustu různých zvířat. Od 16 let se věnovala sokolnictví, a když prostřednictvím této vášně poznala svého německého manžela, odstěhovala se v roce 1990 do Německa, kde se právě v zoo Wildpark Lüneburger Heide nedaleko Hamburku poprvé setkala také s bílými vlky.
"Stávali jsme před výběhem a byli tak nádherní. Chtěla jsem hrozně přijít na to, jak to s vlky je, jak s nimi pracovat a jací jsou," řekla dnes novinářům v Ostravě Askaniová. Přestože se kontaktovala s několika kolegy, kteří se chovem vlků zabývali, příliš jí to nepomohlo, protože každý měl jinou zkušenost.
Nakonec ji k jejímu snu posunulo úmrtí jedné z vlčích samic, která kvůli otravě zemřela během porodu. Přežilo pouze jedno mládě - samička Flocke. "To bylo moje první vlče, dostala jsem dvoudenní vlče, které bylo těžce nemocné. Žili jsme půl roku s vlkem, takže jsem byla hozena přímo do vody a byla to pro mě ta nejlepší učitelka. Hned mi ukázala, jaký vlk je. Měla jsem štěstí, že to byla malá protiva, byla velice komplikovaná," vzpomínala Askaniová.
O vlcích říká, že ji hodně ovlivnili a mnohdy i psychicky pomohli. "Nepotřebuju psychiatra nebo psychologa, když mám problémy jako každý jiný člověk, tak když jsem hodinu se svými zvířaty, tak vyjdu ven a hlava je prázdná a cítím se úplně jinak," řekla žena, která se při chovu jakéhokoliv zvířete snaží fungovat stejně jako v přírodě.
"U vlků jsou v přírodě rodiče a děti. Vlčata v přírodě mají volnou ruku a mohou si dělat, co chtějí. Taky to dělám tak, aby tam nebyl žádný odpor, žádné násilí," uvedla Askaniová, které vlci nikdy vážným způsobem neublížili.
Před dvěma lety se jí po dlouhých letech příprav podařilo přivézt z Kanady mládě bílých vlků Naaju, která má pomoci s obnovou genofondu. "Můj sen je, aby jednou moje vlčice měla mláďata, ale samozřejmě se z ní nemá stát mašina na výrobu štěňat," podotkla Askaniová. Dodala, že největším problémem je pro ni nyní hlavně odbyt případných mláďat.
Askaniová bude v nejbližších dnech přednášet například ve Frenštátě pod Radhoštěm nebo v Ostravě.



Ostravanka se proměnila v německou vlčí ženu

Askani ale není původem Němka, narodila se před 50 lety ve Frýdku-Místku a až do své svatby, po níž se za svým manželem do Německa přestěhovala, žila v Ostravě. Do ní se teď po mnoha letech vrátila, aby lidem na přednáškách a projekcích představila své úspěchy v chovu vlků. Tyto velmi inteligentní šelmy ji totiž bezvýhradně přijaly mezi sebe, rodačce z Moravskoslezského kraje se také daří odchovávat vlčí štěňata ve vlastním domě se zahradou.

Přidat komentář
 

Ukažte světu svůj blog a vyhrajte

27. února 2012 v 20:15 | Grise Louve
Fotka do soutěže:

Počet komentářů: 2

Hlasujte pro vlky a další velké šelmy u nás

26. února 2012 v 17:59 | Grise Louve |  pomozte vlkům
Projekt ochrany velkych selem v Beskydech uspel mezi 74 dalsimi
projekty, ktery porada nadace outdoorovych vyrobcu EOCA (European
outdoor conservation association) a dostal se na "shortlist" 6-ti
projektu v kategorii Nature, kterou podporuje nemecky National
Geographic. Ode dneska do 1. dubna 2012 je mozne na webu verejne
hlasovat, ktery projekt ziska podporu.

V pripade uspechu bychom ziskali finance na pokracovani vlcich hlidek,
intenzivni cesko-slovensky preshranicni monitoring vlku, osvetove
programy na skolach a na ochranu migracnich koridoru vcetne vykupu
klicovych pozemku.

Konkurence je silna, ale prave proto je potrebny vas hlas - pouhe 2
kliknuti mysi. Kazdy muze dat jen 1x hlas jednomu projektu v kazde
kategorii.

V kategorii Nature muzete hlasovat zde:
http://www.outdoorconservation.eu/project-voting-category.cfm?catid=3
(Conservation of large carnivores, West Carpathians) - hlasujte pro to druhé - s fotkou rysa

Uvitame, kdyz doporucite hlasovani i vasim kamaradum nebo znamym.
Přidat komentář

Vlci spatřeni u hranic. Míří k nám?

26. února 2012 v 17:56 | Grise Louve |  novinky
Liberecký kraj - Je jen otázkou času, než některá z početných smeček žijících v Polsku a Německu bude migrovat na Liberecko
Panika se šíří mezi obyvateli pohraničí. Lidé se totiž dozvěděli, že vlci, žijící v lesích polského a německého venkova, budou migrovat na Liberecko. Několik polských myslivců dokonce varovalo české kolegy, že poblíž Zgorzelce spatřili dvě početné vlčí smečky. Lidé z CHKO Jizerské hory dokonce hovoří o 11 smečkách s celkovým počtem 60 vlků.
"Víme zatím prokazatelně o dvou tlupách, jedna čítá 8 a druhá 12 jedinců. Teď budeme vyčkávat, jestli se objeví u nás a jestli nezačnou napadat dobytek," řekl Deníku Viktor Portele, předseda Mysliveckého sdružení Nová Ves Mlýnice.
Podle jeho slov mohou být vlci už klidně na Liberecku, jen o nich dosud nevíme. Vlk totiž za noc dokáže uběhnout třeba 100 kilometrů. O tom, že migrující zvířata zde již dávno jsou, zatím myslivci na Liberecku nemají žádné zprávy, ale podle nich to tak být může. Vlk je totiž mimořádně plaché zvíře a o jeho výskytu by svědčily teprve nalezené mrtvoly lesní zvěře.
"Samozřejmě se obáváme, že kdyby se tu vlci trvale usadili, mohli by způsobit velké škody na populaci lesní zvěře," komentuje pozorování šelmy Portele.

Zdravotní policie

Strach z vlků ale není podle zoologů na místě. Člověka tento dravec nenapadá a v lese spíš působí jako zdravotní policie. Ředitel CHKO Jizerské hory Jiří Hušek si dokonce myslí, že myslivci záměrně vyvolávají v lidech hysterii, protože nechtějí, aby v jejich revírech lovil kdokoliv jiný než oni.
"Názory některých myslivců do dnešní doby už nepatří, jsou ze středověku, kdy se tvrdilo, že vlk je nebezpečná šelma. Dnes už víme, že vlk je v přírodě prospěšné zvíře," vysvětluje Hušek. O existenci vlků v pohraničí ví a jejich výskyt na Liberecku je podle něj jen otázkou času. Obavy myslivců z toho, že vlci zdecimují stavy lesní zvěře nebo dobytek pasoucí se zjara na stráních jsou dle jeho slov liché.
"Šelma si přece sama nezlikviduje potravinovou základnu. Naopak, vlk loví slabé a nemocné kusy a ostatní zvěř je díky němu ostražitější a plašší, a to i směrem k myslivcům," vysvětluje možné příčiny názorového střetu s myslivci Hušek.
I oni ale svorně přiznávají, že doby, kdy se vlk střílel, jsou dávno pryč. Jednatelka Okresního mysliveckého spolku v Liberci Věra Bouzková Deníku potvrdila, že přítomnost vlků v lesích ji sice netěší, ale s jejich přítomností je smířena.
"I vlk je v přírodě potřeba, ať už ho my myslivci vnímáme jakkoliv, a měl by to každý z nás vědět," podotkla. Je ovšem pravdou, že v Polsku mají vlci vhodnější životní podmínky zalesněné a opuštěné oblasti, kde nežijí lidé. I proto se jejich masívní migrace na poměrně hustě osídlené Liberecko v brzké době neočekává.

Přidat komentář

Vlk, či šakal - Jak došlo k domestikaci psa?

4. ledna 2012 v 16:48 | Grise Louve |  něco o vlcích
Konrad Lorenz se domnívá, že pes je mezi domácími zvířaty jediné, které můžeme označit za přítele. K domestikaci psa, ať už z vlka či z šakala, došlo zřejmě zcela dobrovolně...

Konrad Lorenz se domnívá, že pes je mezi domácími zvířaty jediné, které můžeme označit za přítele. K domestikaci psa, ať už z vlka či z šakala, došlo zřejmě zcela dobrovolně...

Dobrovolně se k člověku přidala zřejmě i kočka, tu však dodnes údajně není možné označit za domácí zvíře v pravém slova smyslu. Totéž platí pro další zvířata, která byla spíše "zajata" a fungovala v roli živých zásobáren masa.
Naproti tomu pes se k člověku přidal dobrovolně. Jaké mohly být jednotlivé kroky tohoto procesu?

- vlci či šakali sledují tábořiště lovců mamutů a živí se odpadky; člověka nenapadají.
- lidé jsou rádi, protože "psi" je upozorní na přicházející velkou šelmu či agresory a řad lidí.
- smečka psů přestává člověka při lovu sledovat, ale začíná běhat "před ním". Stopují a staví zvěř. Psi se nebojí ani velkých zvířat, která z dálky obtěžují, když vědí, že jsou lidmi "jištěni".
- smečka psů začala místo nejsilnějšího psa uznávat za vůdce určitého člověka (tato vlastnost je při domestikaci důležitá - lépe lze ochočit zvířata, jejichž skupiny mají jasnou hierarchii; člověk se pak může postavit do jejího čela).
Samozřejmě zůstává i jakýsi dominantní pes, například psí spřežení táhnoucí sáně má stále svého "vůdce". Téma vztahů mezi psy v takovém spřežení je dobře zachyceno například v díle Jacka Londona.

Počet komentářů: 1

Veselé Vánoce!

20. prosince 2011 v 12:31 | Grise Louve |  novinky
Přidat komentář

Překvapivý výzkum psích lebek: vlky domestikovali už lovci mamutů

12. prosince 2011 v 11:01 | Grise Louve |  novinky
Brno - Vědecké časopisy po celém světě píší o unikátním výzkumu vlčích lebek z Předmostí u Přerova. Jeho výsledky překvapivě odhalily, že k domestikaci vlka došlo už před 25 tisíci lety v době lovců mamutů. Dosud se předpokládalo, že k soužití vlka s člověkem došlo teprve před deseti tisíci lety.
Zkoumáno bylo sedm lebek z Předmostí u Přerova, což bylo patrně největší sídliště lovců mamutů na našem území. Už v 80. letech 19. století je objevili amatérští archeologové. "U tří z nich jsme objevilii znaky, které odpovídají spíše psům než vlkům," popsala spoluautorka výzkumu Martina Galetová.

Rozdíly mezi divokým vlkem a domestikovaným psem

Vědci u zkoumaných lebek měřili délku mozkovny, celkovou velikost lebky a šířku patra. Získaná data počítačově porovnali a na jejich základě rozlišili lebky, které už nepatří divokým vlkům, ale domestikovaným psů. Rozeznávacími znaky psů jsou menší mozkovna, širší patro, jinak uspořádané zuby a celkově smrštěná lebka.
Kromě kosterních změn objevili na lebkách také stopy po rituálech. Lovci mamutů mrtvým psům po smrti prorazili lebku, aby zlý duch mohl odejít z těla. Podobný rituál severské národy vykonávaly také na medvědech. V některých lebkách objevili kosti mamutů zaklesnuté mezi předními zuby. "V takové poloze by pes kost jistě nežral, proto usuzujeme na to, že ji tam lovci mamutů vložili," popsala spoluautorka výzkumu Martina Galetová.

Ceký článek, fotky (vlčí lebky), schéma (domestikace vlka), videoreportáž:
Přidat komentář

Vlci zachraňují rysy

1. září 2011 v 11:27 | Grise Louve |  novinky

Šelmy pomáhají šelmám: američtí vlci zachraňují rysy


Milovníci přírody se radují, populace vlků na západě USA se v posledních letech utěšeně rozrůstají. A nyní se ukazuje, že tento trend má pozitivní vliv i na různé další složky ekosystému a záchranu ohrožených druhů.

Vědci z Oregonské státní univerzity v nové studii dochází k závěru, že vlci zásadním způsobem pomáhají - a v budoucnu budou pomáhat - populacím rysa kanadského. Jeho úbytek je dáván do souvislosti s poklesem důležité složky jeho potravy: zajíce měnivého. A proč mizí zajíc? Protože ho likvidují kojoti, kteří jsou přemnožení dílem právě kvůli absenci vlků.

Jinými slovy návrat vlků pomáhá vrátit dřívější rovnováhu, v níž měl každý druh své pevné místo.

Počet komentářů: 1

Vlci v USA přijdou o federální ochranu

6. května 2011 v 15:39 | Grise Louve |  novinky
Je to poprvé za čtyřicet let historie ochrany přírody v USA, kdy se na nějaký chráněný druh přestane vztahovat zákon na ochranu ohrožených druhů. Kontroverzní zásah v důsledku úspor v rozpočtu se týká vlků obecných, píše server Mongabay.

Změna se týká vlků ve státech Montana, Idaho, Utah, Washington a Oregon, kteří přijdou o federální ochranu a dostanou se do kompetence jednotlivých států. Očekává se, že lov vlků začne brzo.

Návrh je na jedné straně přijímán s úlevou, jinde s rozhořčením a obavou o osud těchto mimořádných šelem. Ochránci přírody napříč Spojenými státy se obávají vzniku nebezpečného precedentu o "vyjmutí chráněných druhů ze zákona", pokud se jejich ochrana ukáže být nákladná anebo nepopulární.

"Neregulovaná vlčí populace ničila každoroční práci zemědělců a doslova jim kradla jídlo z talíře," stěžuje si Don Peay, zakladatel klubu Sportovních rybářů a lovců. V oblasti států Idaho, Utah, Washingotn, Montana a Oregon jsou vlci častou příčinou úmrtí chovného skotu a lovci je viní i z úbytku losů. Losi podle slov vědců hynou pravděpodobně i v důsledku kombinace sucha a sportovního lovu, nicméně čelisti vlků se na jejich úbytku také nemalou měrou podepsaly.

"Vymazání ze seznamu, aniž by byla zajištěna ochrana druhu a zamezeno jejich ohrožení, je velkým krokem zpátky," řekl v tiskovém prohlášení Kierán Suckling, ředitel Centra pro biologickou rozmanitost. "Ocitáme se zpátky v době, kdy vlci byli svévolně tráveni a stříleni," dodává. Suckling požádal prezidenta Obamu, aby tento návrh na změnu rozpočtu a prakticky tedy i vyjmutí vlků z ochranného rámce, vetoval. "Měly by to být vědecké závěry, a ne politicko-ekonomická rozhodnutí, která zvířata budou pod federální ochranou."

Počet komentářů: 5

Letní výcvikový tábor pro příznivce kynologie

16. dubna 2011 v 13:10 | Grise Louve |  novinky
Letní výcvikový tábor pro ty z vás, co mají doma nějakého hafana a rádi by s ním na dovolenou spojenou s výcvikem ;-)
j
Přidat komentář

Kam dál